Časté otázky

Průměrná mzda se výrazně zkresňuje, když v České republice existují extrémní příjmy na vrcholu. Mediánová mzda vám řekne, kolik opravdu vydělává prostřední člověk – to je reálnější obrázek. Třeba když máte 10 lidí, kde 9 vydělá 20 tisíc a jeden 200 tisíc, průměr vyjde na 38 tisíc, ale medián je přesně 20 tisíc.

Giniho koeficient se pohybuje od 0 do 1, kde 0 znamená dokonalou rovnost a 1 absolutní nerovnost. Česká republika se drží okolo 0,26 (26 %), což je v evropském průměru. Když vidíte čísla z různých regionů – Středočeský kraj versus Moravskoslezský – vidíte hned, kde jsou větší rozdíly.

Praha a Středočeský kraj vedou – průměrná mzda je tam o 15-20 % vyšší než v zemi. Moravskoslezský a Ústecký kraj zaostávají. To není náhoda – souvisí to s koncentrací technologických firem a služeb na západ, zatímco průmyslové regiony čekají na transformaci.

Zvýšení minimální mzdy (v 2024 na 16 800 Kč) pomáhá těm nejníže placenějším, ale zvyšuje i náklady pro malé firmy. Skutečný dopad vidíte až v dlouhodobém měřítku – zda si firmy najímají méně lidí nebo přesunují náklady do cen. Pro nízkopříjmové domácnosti je to zpravidla pozitivní, pokud je to postupné.

IT a finance jsou na vrcholu – tam vidíte obrovský rozdíl mezi junior a senior pozicemi. Naopak zdravotnictví a vzdělání mají nižší variabilitu, ale nižší i samotné mzdy. Stavebnictví a prodej jsou někde uprostřed s velkými rozdíly podle zkušeností.

Česko je na tom lépe než průměr EU – máme nižší Giniho koeficient než třeba Německo nebo Francie. Ale bez sociálních transferů by byl rozdíl v příjmech mezi bohatými a chudými dramaticky větší. To ukazuje důležitost daňového systému a sociálního zabezpečení.